Můžete nám v krátkosti popsat svůj příběh? Máte české občanství, ale pocházíte z Arménie, kde jste vybudoval velmi úspěšný byznys. Působíte také jako honorární konzul Rakouska v Arménii. Jaká cesta Vás vlastně dovedla k rezidenčnímu developmentu v Čechách?

 
Je to tak, většinu své kariéry jsem zasvětil podnikání v leteckém průmyslu, cestovním ruchu a hotelnictví. Vše začalo přirozeně v Arménii, kde jsem jako velmi mladý získal v oboru velkou zodpovědnost a musel jsem poměrně brzy prokázat své schopnosti. To byla ta nejlepší škola, díky níž jsem se naučil cílevědomosti a pokoře, které jsem pak zužitkoval v dalším podnikání, ale i v životě jako takovém. Do Čech jsem hodně cestoval kvůli byznysu a vybudoval jsem si tady síť partnerských kontaktů. Právě během těchto cest a díky spolupráci s českými partnery jsem si zamiloval Prahu a rozhodl jsem se přestěhovat sem spolu se mnou i celou moji rodinu. Obě děti tedy vyrůstaly v Praze a získaly zde vzdělání až po bakalářský titul. Nyní syn i dcera pokračují ve studiu a práci ve Švýcarsku. A pokud jde o můj status honorárního konzula – vážím si toho, že tuto čestnou funkci zastávám od roku 2011.
 

A proč jste tady místo aerolinek založil developerskou společnost?

 
Od chvíle, kdy jsem do Prahy přicestoval poprvé, mě velmi inspirovala zdejší architektura a později přirozeně také moji přátelé, kteří se zde již developmentu věnovali. Rezidenční development je něco, co naplňuje moji vizi. Líbí se mi myšlenka, že vytvoříme krásný, udržitelný a funkční projekt, který poskytne lidem domov, v němž budou moci psát svůj životní příběh. Mým prvním developerským počinem byla však stavba hotelu Best Western Bohemian Resort v arménském Sevanu, který je stále v provozu. Je inspirovaný českou architekturou a dokonce se specializuje na českou kuchyni, včetně piva Chodovar. Na slavnostní otevření jsme pozvali mimo jiné Felixe Slováčka, protože jsme chtěli hostům přiblížit českou kulturu, na jejímž základě tento úspěšný hotel, který dodnes patří mojí rodině, stojí.
 

Vaše společnost Atlantis Development funguje v ČR od roku 2015. Kolik projektů jste za tuto dobu zvládli zrealizovat?

 
Našimi prvními projekty byly Žižkovské pavlače a Vila Troja – oba jsme se ale rozhodli před zahájením realizace prodat. Od roku 2016 jsme se pak plně koncentrovali na dva projekty na okraji Prahy. Jde o Ctěnický háj, který je plně zkolaudovaný a momentálně v něm zbývá k prodeji několik posledních domů, a Via Sancta Vinoř, který nabídne 450 bytových jednotek ve dvou etapách.
 

Je možné z nich vybrat nějaký, který byste speciálně vyzdvihnul, a proč?

 
S každým projektem se vyvíjíme a každý nás posouvá dál. Oba projekty, které aktuálně řešíme, pro nás každopádně ztělesňují základní hodnoty a vize naší společnosti. Ctěnický háj je komorní rezidenční projekt zasazený v krásné přírodě na dosah Ctěnického háje, Via Sancta zase nabídne excelentní občanskou vybavenost a prémiové prostředí v bezprostřední blízkosti nového golfového areálu. Kromě prémiové architektury a vysoké kvality zpracování je naší prioritou environmentální hledisko. V tomto směru skutečně nechceme dělat kompromisy.
 

K udržitelnosti se ještě dostaneme. Zajímá mě ale i to, podle čeho vybíráte lokality pro nové rezidenční projekty?

 
Na to neexistuje jedno univerzální pravidlo. Každá z lokalit musí být něčím zajímavá, řekl bych až výjimečná. Dbáme na okolní prostředí, zejména dostatek zeleně a přírodních prvků. Například ve Via Sancta se nám podařilo získat velké množství pozemků, na nichž si můžeme dovolit postavit velký počet bytů, a přesto zde zbývá dostatek prostoru pro rozsáhlou infrastrukturu. Budou tu dva parky, přírodní amfiteátr, několik dětských hřišť a sportovišť. Svoji působnost ale momentálně rozšiřujeme i za hranice. Nedávno jsme totiž otevřeli projektové kanceláře v Curychu a ve Vídni, kde hledáme příležitosti a připravujeme podmínky pro rezidenční výstavbu.
 

Pan architekt Břetislav Lukeš s Vámi spolupracoval již na třech projektech – kromě dvou aktuálních na okraji Prahy navrhnul také Žižkovské pavlače. Dá se říci, že je Vaším dvorním architektem?

 
Břetislav Lukeš propůjčil každému z našich projektů unikátní architektonické vyjádření, které dokonale vystihuje jeho specifika a pojetí. Čeho si u jeho práce nesmírně cením, je širší uvažování o celém ekosystému, v němž naše projekty tvoříme, se vším, co do něj patří. Sám žije v bezprostřední blízkosti našich dvou aktuálních projektů, a proto má zároveň velkou zodpovědnost k charakteru původního prostředí a jeho urbanistickému rozvoji a ve svých návrzích maximálně využívá poznatků a zásad trvale udržitelného rozvoje – v tom se naše filozofie zcela shoduje a jsem velmi rád, že je v našem týmu.
 
 

Snem spousty developerů je dostat se k zakázkám v centru města, kde jsou přece jen více vidět. Vy se ale podle všeho z města spíše vzdalujete.  

 
Není v tom žádná strategie a rozhodně se ryze pražským projektům nebráníme. Stavět „na jedničce“ je vždycky výzva, ale pokud by se naskytla možnost pracovat na nějakém projektu i zde, moc rádi se jí zhostíme.
 

Jaká kritéria by podle Vás měl rezidenční projekt splňovat, aby se dal označit za udržitelný?

 
Z našeho pohledu se jedná o celý soubor kritérií, jelikož ESG je oblastí, které se velmi intenzivně věnujeme, zejména pokud jde o environmentální hledisko našich projektů. Pro projekt Via Sancta Vinoř jsme si v tomto směru definovali komplexní strategii. Na prvním místě bych zmínil snižování množství emisí skleníkových plynů, směřování k uhlíkové neutralitě a energetické soběstačnosti. Nelze opomenout také omezování spotřeby pitné vody a efektivní hospodaření s dešťovou vodou. Dále pak efektivní využívání jak úrodných vrstev zemi, tak i ostatní půdy přímo na pozemku, a to formou vyvýšení původního terénu, doplněného o vhodná opatření jako je budování nádrží na záchyt dešťových vod, parkové úpravy nebo jiná, přírodě blízká, využití. Pro pohodlí a bezpečné prostředí pro rezidenty je pak třeba se věnovat optimalizaci vizuálního a akustického komfortu, zajistit celoroční tepelnou stabilitu v interiérech, stejně jako kvalitu vnitřního vzduchu a eliminaci rizik spojených s výskytem radonu a škodlivých látek ve stavebních materiálech. Téměř za samozřejmost bych pak označil podporu ekologicky šetrných dopravních prostředků, a to zejména formou vytváření nabíjecí infrastruktury pro elektromobily. A v neposlední řadě sem patří i snaha o minimalizaci produkce stavebního a demoličního odpadu a využívání recyklovatelných materiálů.
 

Existuje podle Vás v rezidenčním developmentu prostor pro green washing?

 
Řekl bych, že ano, ostatně stejně jako v každém jiném oboru. Na druhou stranu je ale myslím poměrně snadné green washing odhalit. Důvěryhodný developer by měl být schopný veškeré proklamace doložit konkrétními cíli, a hlavně měřitelnými indikátory, které lze vyhodnotit a zjistit, jestli bylo kýženého výsledku dosaženo nebo nikoliv. Pokud se vrátím k naší environmentální strategii, zavazujeme se v ní ke konkrétním měřitelným cílům, které jsou plně v souladu s EU Taxonomií. Pracujeme s její metodikou, ačkoliv nepatříme mezi subjekty, které mají informační povinnost ve smyslu reportingu.
 

A jaká je v tomto směru Vaše zkušenost s českými klienty? Zajímají se o skutečnou energetickou výkonnost nemovitosti?

 
Rozhodně ano. V každém případě vyžadují předložení průkazů energetické náročnosti budov, ve kterých jsou definovány její jednotlivé ukazatele. Je to naprosto pochopitelné – i ty z nich, kteří a priori neinklinují k udržitelnosti z důvodu přesvědčení, přiměly k zájmu o energetické nároky bydlení vnější okolnosti.
 

Myslíte vysoké ceny energií?

 
Ano, ale jde o více než jen o ceny. Když začátkem tohoto tisíciletí začaly vznikat první projekty pasivních domů, nebyla úspora energií zásadním tématem. Energetických zdrojů byl dostatek, nebyly drahé. Dnes se situace změnila. Některé zdroje musíme nahrazovat jinými, jako například plynem, a klienti chtějí znát více detailů například i o tom, jaké budou jejich primární zdroje energií. A přidávají se i další otázky, které souvisí s bezpečností jejich dodávek a možností jejich vlastní výroby. Energetická soběstačnost, respektive nezávislost na centrálních dodavatelích energií, je novým tématem, které zájemci o naše nemovitosti řeší stále intenzivněji. K jejímu plném zajištění vede ještě dlouhá cesta, důležité je ale navyšovat její poměr.
 

Dá se říct, že se v tomto směru Vaše projekty posouvají? Via Sancta Vinoř se začne stavět v příštím roce. Co nabídne navíc oproti Ctěnickému háji?  

 
Jak jsem již zmiňoval, jde o dva odlišné projekty, už pokud jde o velikost. Samozřejmě v udržitelnosti hraje roli každý rok, dostupné technologie se dynamicky vyvíjí, stejně jako trh a jeho potřeby. V Ctěnickém háji jsme vybudovali jeden bytový a 35 pasivních rodinných domů, ve kterých jsme instalovali zařízení umožňující dostatečný průtok větracího vzduchu, což napomáhá ke snižování koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Zaměřili jsme se také na záchyt dešťových vod a jejich zadržování v krajině. Projekt Via Sancta půjde jednoznačně ještě dál. Všechny budovy budou z pohledu energetické náročnosti v klasifikační třídě A. Když jsem mluvil o zvyšování energetické soběstačnosti, počítáme zde s instalací fotovoltaiky na střechách bytových domů doplněné o bateriové úložiště. Kromě zachytávání dešťových vod navíc budeme instalovat úsporné vodovodní baterie a využívat podpovrchové vody pro vybudování studní na zálivku veřejné zeleně. V oblasti, kterou nazýváme posilování ekologické hodnoty místa, využijeme vytěžené půdy na původním pozemku pro zájmy ochrany životního prostředí, přírody a krajiny a na vnější obálce budov budeme instalovat zeleň. Zkrátka budeme se v maximální možné míře snažit o naplnění principů, které jsme definovali v jeho komplexní environmentální strategii. Tu budeme de facto poprvé aplikovat na celistvý rezidenční projekt.
 

Jaké technologie, které podporují environmentální nenáročnost bydlení, jsou dnes již „must-have“ a které naopak řadíte do pomyslné říše snů?

 
Téměř povinnou výbavou už jsou z mého pohledu dnes tepelná čerpadla, rekuperační jednotky nebo systémy pro nakládání s dešťovou vodou. Očekávám, že v blízké budoucnosti se k nim přidají také fotovoltaické elektrárny včetně bateriových úložišť. Vzhledem k provázanosti jednotlivých technologických celků je nutné do projektů umisťovat systémy pro kompletní správu výroby a řízení toků vyrobené a nakupované elektrické energie. Když přemýšlíme v rámci týmu o tom, co bychom měli rádi, ale zatím se jedná spíš o vizi budoucnosti, jsou to technologie pro dlouhodobé ukládání elektrické energie vyrobené z fotovoltaických elektráren. Mám na mysli technologie pro výrobu zeleného vodíku, jeho skladování a budoucí přeměnu na elektrickou energii v době, kdy FVE nevyrábí elektrickou energii nebo jí vyrábí velmi málo. Tady prozatím narážíme na finanční bariéry ve formě vysokých pořizovacích nákladů.
 

Dovedl byste říct, proč jsme v tomto ohledu stále pozadu oproti severským či západním zemím?

 
To si nemyslím. Obecně je zde technologická úroveň mnoha projektů srovnatelná s úrovní v zahraničí. Alespoň pokud srovnávám stav v zemích, respektive městech, ve kterých již nyní působíme. Díky svým obchodní aktivitám v Rakousku a Švýcarsku mám vzácnou možnost vidět věci z odlišné perspektivy a pokud se setkám s nějakým novým inovativním nápadem nebo myšlenkou, přirozeně se je snažím přenést do našich projektů zde v České republice.
 

Jak náročné je vůbec převést Vaše představy o udržitelných prvcích nebo neotřelé nápady architektů do praxe?

 
Samozřejmě velkou roli hraje ekonomická návratnost. Před několika lety nebyly tepelná čerpadla ani rekuperační jednotky standardem. To samé platí pro projekty s fotovoltaickými elektrárnami, kterých v současnosti vidíme daleko více než dřív. Situace se mění, v daleko menší míře se využívá jako primární zdroj pro dodávku energií plyn. Jsem přesvědčen o tom, že my, stejně jaké ostatní developeři, budeme muset jít dál. Máme vyřešenou otázku krátkodobé akumulace vyrobené elektrické energie, budeme se však muset zamýšlet nad možnostmi její dlouhodobé akumulace, abychom zajistili její využití v zimním období, Řekl bych tedy, že ekonomické hledisko hraje zásadní roli, ale je třeba nezůstat pouze u něj. Na místě je přemýšlet i nad bezpečností ve smyslu nepřetržitých dodávek elektrické energie do našich domovů. Za bezpečnost si přirozeně budeme muset připlatit také, tu nám nikdo zdarma neposkytne.
 

Kdyby se Vás někdo zeptal, co by si lidé měli vybavit jako první, když se řekne Atlantis Development, co by to bylo?

 
Společnost Atlantis Development jde ve své vizi dále za hranice běžné výstavby – chceme tvořit budoucnost, v níž je development chápán v širším kontextu. Naše projekty v sobě spojují umění, udržitelnost a komunitního ducha. Naším posláním je pracovat s krajinou tak, abychom vytvořili jedinečné místo k bydlení, ale zároveň živou a udržitelně fungující komunitu. Tato komunita v sobě pak zrcadlí náš pohled na umělecké vyjádření, ochranu životního prostředí a zlepšování kvality života obyvatel našich nemovitostí.